Obaly chrání výrobek před mechanickým poškozením a kontaminací, případně pomáhají udržet jeho čerstvost. U většiny obalů však zároveň platí, že se z nich záhy po rozbalení stává odpad. Češi sice dobře třídí, přesto končí značná část komunálních odpadů včetně plastů na skládkách nebo putuje do spaloven. V rámci hierarchie nakládání s odpady má nejvyšší prioritu předcházení jejich vzniku. Obaly by tedy měly být co nejmenší. To ostatně výrobcům a distributorům ukládá i zákon.

Jaká je ale praxe? Obchody nabízejí sušenky v sáčcích z poloviny prázdných. Jindy jsou to vitamíny, kterých by se do lahvičky vešlo třikrát tolik nebo prací prášek vyplňující krabici jen do dvou třetin. Také se divíte proč? Ve většině případů se jedná o marketingový trik: velký obal je nápadnější a v zákazníkovi vzbudí dojem, že kupuje více, než tomu ve skutečnosti je. Běžně tak dochází ze strany výrobců a distributorů k porušování zákona, což je bohužel možné z důvodu absence účinného státního dohledu a sankcí za neplnění zákonné povinnosti.

Ne všechny negativní dopady nadměrných obalů na životní prostředí jsou na první pohled vidět. Kromě zvýšené spotřeby vlastních obalových materiálů dochází zejména k neefektivnímu využívání kapacit kamionu, který přepravuje místo zboží vzduch, absolvuje více jízd a tím zatěžuje dopravní infrastrukturu a ohrožuje naši bezpečnost. Zároveň spotřebuje více nafty, jejíž spalování uvolňuje do ovzduší škodlivé emise zhoršující klimatickou změnu apod. Všechny tyto dopady je nutné přičíst navrch k obalové zátěži.

Kampaň Obalová výzva byla spuštěna v r. 2020 rámci projektu Společně za menší spotřebu, s podporou Ministerstva životního prostředí. V r. 2021 pokračuje jako samostatný projekt Obalová výzva, který podpořily Ministerstvo životního prostředí, Hlavní město Praha a Liberecký kraj. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP, Hl. města Prahy a Libereckého kraje.